O restauraci

Brusova hospoda se nachází ve starobylém a historicky zachovalém domě v Mohelnici na rohu Třebovské a Sadové ulice. Tento dům dříve náležel ke mlýnu a sloužil, mimo jiné, jako ubytovací prostory mlýna a přilehlé pily. Mlýn se nazýval Vaškův, dříve také Horní nebo Vrchní - německy Obere Műhle. Byl to jeden ze starších mlýnů v mohelnické oblasti a stál na stejném místě sedm století. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1275. Mlýn se vyskytuje i na nejstarších vedutách zobrazující Mohelnici. Jeho bohatá historie je podrobně dokumentována v městských knihovnách. V roce 1976 byl objekt vlastního mlýna bohužel zbořen, zatímco obytný dům zůstal ušetřen. Před rokem 1990 získala dnešní podobu Brusovy hospody Rodinná farma Vojtížek v.o.s., která záhy započala s nákladnou renovací exteriéru a interiéru. V září roku 1998 Brusova hospoda přivítala první hosty.

Zařízení Brusovy hospody představuje volnou rekonstrukci hospody z počátku našeho století. Nejedná se však o napodobení žádné konkrétní hospody ani o muzejní expozici, takže určité kompromisy byly učiněny s ohledem na stávající předpisy a pohodlí hostů. Výzdoba je zaměřena především na historii města Mohelnice a její slavné rodáky. Fotografie staré Mohelnice byly získány díky spolupráci a pochopení četných soukromých sběratelů z Mohelnice, Olomouce a Prahy. Historické otázky byly pravidelně konzultovány v místním muzeu. Převážná část nábytku je autentická a mnohé předměty včetně lavic, věšáků a židlí byly objeveny ve starých hospodách v okolí Mohelnice. Olejomalby vytvořil pro Brusovu hospodu Richard Štipl z Mohelnice, jehož práce již byly vystaveny v Olomouci, Kroměříži a v Praze, v Haagu, v Torontě, v Montréalu a v jiných městech.

Otevření Brusovy hospody předcházelo mnoho plánování a náročné práce. Nejlepší odměnou za veškerou námahu nám bude Vaše dobrá nálada a dokonalá spokojenost.

Antonín Brus

  • První strana

    Brusova hospoda odvozuje svůj název od nejslavnějšího mohelnického rodáka Antonína Bruse, který se narodil v Mohelnici 13. února 1518. Během několika let po ukončení studií a vysvěcení na kněze dosáhl Brus nejvyšších poct a uznání v naší zemi i v zahraničí. Svoji kariéru zahájil jako kazatel u vojenských oddílů bojujících proti Turkům. Pro práci polního kazatele byl neobyčejně dobře vybaven - hovořil pěti jazyky, získal značné vzdělání a výřečnost a oplýval velkou tělesnou silou a energií. Za zásluhy v poli jej císař Ferdinand I. jmenoval nejvyšším polním kazatelem císařské armády. Brus se pak postupně sblížil s císařem a stal se jeho zpovědníkem. V roce 1552 byl Antonín Brus v Praze zvolen velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, v roce 1558 se stal biskupem vídeňským a o tři roky později zasedl dokonce na stolec arcibiskupství pražského. V této funkci se zasloužil o smír mezi katolíky a utrakvisty, zúčastnil se tridentského koncilu kde se důrazně a obratně zastával přijímání kalicha a nebál se ani plamenných projevů generála tovaryšstva Ježíšova. Papež pak posléze povolil přijímaní "pod obojí" pro celou českou církevní provincií, na čemž měl Brus veliký podíl.

  • Druhá strana

    Antonín Brus coby arcibiskup pražský korunoval Čechům dva krále - Maxmiliána II. (roku 1562) a Rudolfa II. (roku 1575). Přes svoji závratnou kariéru nikdy nezapomínal na své rodné město. Vlastním nákladem zahájil stavbu kostela sv. Stanislava a vyplatil město z tíživých dlužních povinností. Na jeho přímluvu navštívil Mohelnici i císař Maxmilián a povolil městu vybírat mýtné u přechodu přes řeku Moravu (dodnes tomuto místu říkáme "Na métě"). Antonín a jeho v Mohelnici žijící bratr Jakub byli císařem povýšeni do šlechtického stavu a získali tak vladyctví, erb s vyobrazením beránka a přídomek "z Mohelnice". Kamenný erb Brusů se dochoval do současnosti a je uložen v mohelnickém muzeu.

    Brusův náhrobek s uměleckým provedeným reliéfem znázorňující jeho postavu a podobu se nachází v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Jeho busta byla umístěna i v slavném chrámu svatého Štěpána ve Vídni.

    Brusovým nástupcem ve funkci arcibiskupa pražského i velmistra řádu křížovníků se stal další slavný mohelnický rodák Martin Medek.

Navštivte také hospodu

U Pivních znalců

  • - Výborný výběr piv
  • - Přijemná historická atmosféra
  • - Zahrádka přímo u starobylé městské brány
  • - Kulečník, fotbálek, šipky
„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich